FN klávesy na běžném počítači? Versatile HotKeys pomohou! :-)

 

Geniální program! Freeware, snadné a rychlé nastavení bez nutnosti instalace. Jenom windows smart-screen před spuštěním hlásí, že se jedná o nerozpoznaný program. Tak skvělý prográmek a tak neznámý. Proto mu věnuji tento příspěvek, vynikající program!

Nejvíce ho používám asi na regulaci hlasitosti Tlačítko Windows + F11 zvýší hlasitost, Tlačítko windows + F10 hlasitost sníží. Tlačítko Windows + F12 mute audio. Zkrátka super. ;-) Snadné, rychlé a funkční v podstatě kdykoliv a nijak to neotravuje. Dá se to kdykoliv vypnout. Při prvním spuštění se Vás to zeptá, jestli chcete program spouštět se startem windows. Vyzkoušeno na Windows Vista a Windows 8.

Stahujte zde.

zdroj

Openstack – začátky, které pochopí i slabší jedinci

Nezapomenu na doby, kdy jsem si říkal, jak si dokonale zautomatizuju KVMko, jak si všechno pořeším do vlastního High-availability mini-clusteru a pak objevím openstack a uvědomím si, jak jsem byl naivní, když jsem si myslel, že můžu svými silami udělat něco, co by se alespoň vzdáleně blížilo High-availability řešení pro menší podnik.

Nebudu psát, jak mi openstack sedí a jak se mi líbí vše, co vypadá strašně komplikovaně, protože ruku na srdce, jakmile jsem si ošahal většinu nebo všechny funkce VMwaru, tak mě začal zajímat Citrix, až jsem si ošahal a vyzkoušel Citrix, tak mě začal zajímat KVM a příkazy z virshe. A najednou je načase, kdy už se i na KVMku začínám nudit stereotypem a chtěl bych něco “víc”. Najednou objevím openstack, pak se to začne objevovat i napříč všemi distribucemi a dneska chápu, že openstack je pro mě něco, co někdo psal akorát pro mě. A když jen vidím, čtu o tom a studuji to, tak se mi neustále v hlavě vybavují všechny možnosti a případy použití openstacku a když to porovnávám s konkurenčními technologiemi, tak musím uznat, že na to, že je openstack zadarmo, jenom to vyžaduje znalosti a trošku více času na začátku, tak je to samostatná kategorie o sobě, nemůžete to srovnávat s VMwarem nebo Citrixem, které se pohybují v kategorii freeware* ovšem v jejich podání ale taky v kategorii “neumí to skoro nic”. V cenové relaci “hezky mi to zaplať” dostanete balík “už to něco umí”. V cenové relaci “plať jako mourovatej” se teprve nacházíte v kategorii “umí to všechno”. Openstack je v tomhle super, protože dostáváte zadarmo to, co by se nacházelo jinak už v kategorii “hezky mi to zaplať” nebo dokonce v kategorii “plať jako mourovatej”.

Tady přikládám odkaz na vcelku perfektní úvod k openstacku. Přišel jsem ohledně openstacku na jednu důležitou věc. Člověk na začátku neví k čemu je který modul dobrý, teď k tomu musí člověk chodit do práce, do toho starosti a po večerech sedíte nad openstackem a zkoumáte jak co funguje, než se k tomu dostanete za týden, tak samozřejmě už zase nic nevíte a navazujete na začátku tam, kde jste začali minule, narozdíl od toho, abyste se to snažili od začátku hlava nehlava nějak nahodit a pak si s tím hrát.

Proto pro snadnější zorientování na začátcích přikládám odkaz na článek, který věnuji všem začátečníkům s openstackem.

Občas tedy nakonec volnost, jakou poskytuje openstack v podobě tolika modulů a varianta architektur, může být pro některé do té doby zatvrzelé citrixáře, VMwaráky nebo KVMkaře, Xenaře a ostatní možná překážkou k tomu, aby hlouběji a snadněji pronikli do Openstacku.

 

 

Root HTC one V

HTC ONE V je synonymum pro zasekaný jednojádrový androidí “smart” telefon, jehož uživatelé ho skutečně nenávidí. Já už telefon nepoužívám, takže je na čase začít experimentovat.

poznámka: Zkratka CWM znamená Clockworkmod.

Pokud nevíte co to znamená rootovat telefon anebo nevíte proč byste měli rootovat, tak pomůže tento článek.

Začněme CWM, rootováním a tuněním na tomto odkaze. (je to hrozná otrava, aby jste si mohli rootnout telefon, musíte si prvně odemčít bootloader telefonu, do bootloaderu se dostanete držením tlačítka zapnutí a Volume down jakmile Vám začne blikat spodní trojice dotykových tlačítek, pustíte tlačítko zapínání a držíte dál tlačítko volume down ke snížení hlasitosti) Bootloader si odemčete skrze otravný návod a nutnost registrovat se na htcdevs.com čímž příjdete o záruku (ruku na srdce, ten telefon v továrním nastavení s tovární romkou stejně nestojí za starou bellu, takže v mém případě bylo rozhodnuto – buď mobil k ničemu, nebo aspoň snaha z toho mobilu udělat použitelný mobil).

Upozorňuji, že neberu na zodpovědnost žádné poškození telefonů ani jiné škody způsobené tímto článkem, děláte vše na vlastní nebezpečí a čtením tohoto článku s tím souhlasíte a berete to na vědomí.

Tam se dozvíte, že si musíte nainstalovat HTC drivery, takže začněte zde:

1) Stažení HTC drivers. A nabijte si baterii telefonu na 100%!!!!!!!!!!!!! (pokud se Vám během flashování vypne telefon vlivem slabé baterie, tak jste telefon tzv. bricknuli a můžete ho vyhodit)

2) Potom co nainstalujete HTC drivery, v telefonu musíte nastavit USB DEBUGGING ON a  získat TOKEN ID (proto se musíte registrovat na htcdevs.com, pomocí aplikace HTC ONE V AIO KIT by Hasson2000 V2.1 si z telefonu vytáhnete TOKEN ID, to vložíte v návodu jak si odblokovat bootloader na HTCdevs.com a vygenerovaný kód, který jste vložili na webu jejich web přechroustá a přijde Vám email se souborem Unlock_code.bin, který si stáhnete, budete ho potřebovat při odemykání (unlock) .

3) Ve výše uvedeném programu (HTC ONE V AIO KIT) po nastartování telefonu v bootloader režimu (jak nastartovat telefon v bootloader režimu najdete nahoře) už jen kliknete vlevo nahoře v programu po připojení telefonu přes USB na Unlock Bootloader.

4) Vyberete soubor, který jste stáhnuli z emailu Unlock_code.bin a spustí se konzole, která Váš už v případě úspěchu bude informovat o tom, co právě probíhá.

5) Potom co máte telefon unlocknutý, je potřeba nahrát recovery režim v případě výskytu potíží. Já nahrál defaultní TWRP 2.3.3.0 (GSM). Je nutné nahrát GSM verzi TWRP, pokud se nacházíte v Evropě. Pro USA a Asii se doporučuje CDMA, protože tam fungují na CDMA sítích.

6) Máme unlocknutý bootloader, nahraný recovery mode, pokud vše dobře klaplo. Nyní je na čase buď vytáhnout micro SD kartu, a nahrát do ni vše co se Vám bude hodit.  Já postupoval úplně přesně podle tohoto návodu.

Tedy k myONEv_RC9.5_FX+.zip

jsem na kartu ještě nahrál:

Bluetooth_fix2 – oprava BT
Sense_5_Lockscreen_(RC9.5) – nový lock screen
Tabbed_EQS_(RC9.5)_B_White_Circle – jiná grafika baterie

Až to tam máte, kartu vložíte do telefonu, nebo jste to předtím už nahráli přes USB do telefonu. V bootloaderu dáte reboot bootloader. Telefon se restartuje do bootloaderu. Vyberete postraními tlačítky recovery a tlačítkem vypnutí potvrdíte.

Nastartuje se Vám recovery režim a v něm už je to intuitivní. Načtete .zip soubory, které jste si jeden po druhém načetli na kartu počínaje tím myONEv_RC9.5_FX+.zip a konče tím posledním pro Jinou grafiku baterie. No a pak už jen čekáte potom co odkliknete flashovat. To bude chvíli trvat, pak se Vám zobrazí dialog, ve kterém budete většinou dávat next, next, next ohledně té nové romky a potom co to odklikáte NEklikejte na reboot, ale zkrátka dál nebo zpět, protože rebootem by se Vám tam nenaházely další patche, které jste si tam nahodit chtěli. Takže tam nahážete další fixy a pak teprve můžete mobil rebootovat. Až to rebootujete, neděste se, když bude mobil 3 až 5 minut stát na obrazovce s logem HTC, mě to taky dlouho trvalo, nechte mobil zatím být ať naběhne a za cca. 5 minut už Vám naběhne mobil do úvodní obrazovečky, projdete si nastavením (ano i v češtině) a hotovo, fungujete.

 

První dojmy po
Mínusy

- Z mého pohledu – fotoaparát vcelku zrnité fotky, předtím mám dojem, že fotil mnohem lépe.
- nevím jestli je to tou mizernou wifinou, nebo mnou ale když si chci spárovat google account, píše mi to že se přihlášení nezdařilo, ačkoliv signál mám a heslo zadávám taky správně,

- Jakmile jsem vlezl na market, už mi to házelo chybu: “RPC:S-7:AEC-0″ k tomu pomohl tento zdroj, na který se tu odkazuji:

“1. Otevřete „Obchod Google Play“ aplikaci a stiskněte tlačítko Domů pro návrat
2. Přejděte na Nastavení> Aplikace> Správa aplikací> Vše
3. Vyberte „Vše“ kartu> Hledat „Obchod Google Play “ a stiskněte jej otevřete.
4. Stisknutím tlačítka „Vymazat mezipaměť
5. Stisknutím tlačítka „Vynutit ukončení“
6. Vrátit se zpět do „Nastavení> Aplikace> Správa aplikací> Vše
7. Stiskněte tlačítko „Google Services Framework“
8. Stiskněte „Mazání dat“
9. Stisknutím tlačítka „Vynutit ukončení“
10. Start „ Obchod Google Play “ a to by mělo skončit chybou
11. Restartovat tablet. Jakmile se váš tablet restartoval Google Play Store by měl fungovat.”

Plusy

+ Telefon konečně není šíleně dementně zasekaný! což je důvod, proč jsem tuto proceduru celou absolvoval.

+ Konečně vidím bez nutnosti dívat se do podrobností, kolik % baterie mi schází

+ Předtím android 4.0.3, teď 4.0.4

+ HTC sense 4.1, předtím 4.0

+ Mnohem hezčí a stylovější obrazovka spuštěných aplikací (nejpravější spodní tlačítko)

+ Propracovanější menu při vypínání s větším výběrem

+Interface vypadá trošililinku jinak, ale vzhled je líbivější. Ikonka baterky je informativnější.

+ o 1000% rychlejší boot mobilu!

+ To že přibylo HODNĚ výkonu dokazuje, že jsem na tom rozběhal EPIC Citadel na high performance v 800×480 na 25,2 FPS a v režimu High Quality se z toho podařilo vymačkat 23,4 FPS. To považuji za malý technologický zázrak. Na těchto FPS to vypadá i přesto velmi plynule s drobným lagnutím jednou za pár desítek vteřin.Nejméně to naměřilo nějakých 17FPS a nejvíce kolem 40 FPS.

 

My public wifi hotspot z Vaší USB wifi snadno a rychle

Autor tohoto prográmku My Public wifi Hotspot by měl dostat metál nebo nějaké jiné ocenění.

Máte obyčejnou wifinu za 2 stovky. Máte počítač, kde máte třeba drátové připojení k internetu a chcete si nasdílet z něho wifinu pro ostatní počítače. Z drátového připojení nasdílíte internet do připojené USB Wifi a z Vaší usb Wifi se v tu chvíli stane access point.

 

stahujte zde.

Gutenprint 5.2.9 Canon MP540 + Debian Wheezy

 

Hotovo. Takže…

1) Originální ovladače od společnosti Canon stojí za přesdržku. Všem manažerům společnosti Canon tedy vzkazuji, ať se laskavě postarají o lepší podporu linuxu, jinak tohle byla poslední tiskárna, jakou jsem si od této společnosti kupoval.

2) K rozchození na debianu squeeze v apt-get najdeme jen verzi 5.2.6. Tam se ovladač na canon MP540 NEnachází! Když jsem zjistil, co všechno mě na malém datastoru nutilo nainstalovat jen proto, abych to zkompiloval, abych následně zjistil, jaké to má všude okolo potřebné návaznosti, tak jsem se nejen vykašlal na debian squeeze, ikdyž je to stable, ale taky jsem si uvědomil, že nemám za potřebí trávit jedno odpoledne za druhým řešením problémů, na které čas fakt nemám. Na debianu wheezy máte krásně v balíčcích k dispozici gutenprint drivers 5.2.9

3) To snadné, co Vám stačí na debianu wheezy zadat je tohle:

root@server:~# apt-get install printer-driver-gutenprint

Bez problémů se Vám stáhne a nainstaluje vše co potřebujete.

K datastoru Vám dám jednu skvělou radu. Vykašlete se na AMD 64 když se jedná o funkcionální stroj určený k zajištění funkcí Vaší domácnosti. Druhou radu, kterou Vám dám je, že obvykle když výrobci dávají nálepku “jsme open-source” a potom mají tu drzost nahodit ke stažení ovladače, které stejně většině lidem nefungují a ještě je stěží na AMD64 OS nedostanete, tak na tvrdo říkám – bojkotujte výrobce, kteří nemají zájem se postarat o linuxovou komunitu a soustřeďte se raději na ty výrobce, kteří komunitu podporují. Poznal jsem pár bláznů, kteří si napsali dokonce vlastní ovladače k nějakému zařízení nějakého výrobce, který na to kašlal. Komunita to sice ocenila, to je fajn a já jim taky tleskám, ale v tu ranu nám někdo dělá to, za co je zodpovědný výrobce zařízení a tímhle tím člověk z komunity najednou defakto pomáhá dělat obrat výrobci, který se o danou funkcionalitu nepostaral.  Jasně, lidi potřebují tisknout, pracovat, ale jedna věc je dělat ovladače pro něco z číny, na co ovladače prostě nikdy nebudou, dokud si je sami nenapíšeme a druhá věc je psát ovladače pro linux na zařízení nějakého výrobce, který je globální značkou, možná i leaderem na trhu a má tu drzost se vykašlat na ovladače pro ostatní platformy než pro windows a mac.

Tak, to jsem se vynadával a teď zpátky k tomu, jak to dodělat.

v

/etc/cups/cupsd.conf

jsem si změnil:

Listen localhost:631

na

Listen IPAdresaStroje:631

No a potom kde vidíte třeba:

<Location />
 Order allow,deny
</Location>

změňte na:

<Location />
Order allow,deny
allow from 192.168
</Location>

v případě že 192.168 je vaše lokální síť ve formátu 192.168. cokoliv . cokoliv

Pokud chcete tiskárnu vzdáleně i nainstalovat, tak řádek allow from 192.168 přidejte do všech částí pro každou Location pod Order Allow, deny. Potom dáte:

/etc/init.d/cups restart

No a pak si dejte v prohlížeči:

http://IPAdresaStroje:631

naběhne vám webové rozhraní a tam už se můžeme intuitivně doklikat k přidání tiskárny, vyhledání správného ovladače (vyberete jenom z hotového menu, klídek) a potom ti rozkliknete v manage printers vytisknout zkušební stránku, jestli je vše OK a když bude, tak jste spokojení a můžete tisknout o 106! :-)

cups

Tisk funguje jak z linuxu, tak z windows.

Třeba na windows 7 dáte přidat přes start/ Zařízení a tiskárny / nahoře přidat tiskárnu/ Přidat síťovou tiskárnu, bezdrátovou tiskárnu nebo tiskárnu s technologií bluetooth/ zastavit/ Požadovaná tiskárna není na seznamu/Vybrat sdílenou tiskárnu podle názvu/ a buď tam rovnou vložíte \\IPAdresaStroje\Canon_MP540_series jako v mém případě, nebo zkrátka:

 \\IPAdresaStroje\Nazev_Vasi_tiskarny_kterou_vidite_v_CUPS

Název tiskárny v cups najdete v:

 http://IPAdresaStroje:631/printers/?
Ve sloupci s názvem Queue Name.

Enjoy

HTC ONE V, proč bych si už NIKDY nekoupil nic s nálepkou HTC?

Po roce nebo 2 letech (už se v tom začínám ztrácet) s úlevou po přesunutí obsahu paměťové karty a kontaktů do počítače MAŽU obsah telefonu a navracím ho do továrního režimu.

Začnu výpisem pozitiv, což bude velmi stručné.

Telefon je malý a lehký ve srovnání s konkurencí. Vcelku dobře se drží, je tenký a má vcelku líbivé barvy displeje (osobní hodnocení).

- Telefonu se vcelku rychle chytá GPS anténka, takže když je to fakt špatné, tak nejpozději za jednotky vteřin máte přehled kde jste.

- Na HTC sense rozhraní si musíte zvykat, ale zvládl jsem to. Pro pochopení se Vám na začátku zobrazují různé tipy co kde a jak a kam zmáčknout.

Než se vám sesype baterka, tak vydrží cca ten první půlrok až rok se slušnou kapacitou baterie kolem 1500 mah, předtím jsem měl Samsung Galaxy GT-S5363 (moje první seznámení s androidem) a baterie tohoto HTC vydržela déle než předchozí samsung.

- při prvním zapnutím telefonu se proklikáte jako u konkurence pár dialogy, které Vám pomohou mobilní telefon nastavit. V nabídce jsou účty jak od googlu (standard) tak facebook, dropbox, hotmail od microsoftu a dokonce nechybí ani twitter.

- Vcelku třeba ve srovnání s mým starším samsungem lépe fotí a velice jsem si oblíbil “blesk”, který používám jako svítilnu, protože je to jenom prach sprostá super-led dioda, kterou výrobce sprostě nazývá bleskem. Dají se s tím fotit dokumenty, což by měla být dnes už samozřejmost.

- Telefon po roce i při nošení v kapse s klíčemi nemá poškrábaný kryt a celkově kdybych řekl, že je jako nový, tak mi to budete věřit a upřímně bych se neřadil mezi jemné uživatele, kteří by mobil nosili v nějakém extra pouzdru. Jediné co si hlídám je fólie na displej. Tento mobil neměl gorilla glass a pokud měl, tak jsem se k tomu raději choval, jako kdyby gorilla glass neměl.

- Když v něm nemáte vůbec nic nainstalováno a skoro ho nepoužíváte, tak chvilku funguje vcelku plynule.

…Tady výčet pozitiv končí. A teď negativa, kterých bude tolik, že po přečtení tohoto článku se mnou buď budete souhlasit, nebo si budete říkat, že byste byli naprostí hlupáci, kdybyste si ještě někdy podobný telefon koupili.

-baterie nejde vyndat a vyměnit bez rozmontování mobilu!

- telefon má v sobě android verze 4.0, avšak nechutně pomalý jednojádrový procesor, kterým bych nechal autory tohoto telefonu ukřižovat, nebo sníst k snídani místo corn-flaků!

- telefon má v sobě tak málo paměti, že moje nejoblíbenější aplikace byly kdejaké cleanery, které měly čistit operační paměť telefonu, na pár minut to pomáhalo.

- potom co vyformátujete telefon, což jsem za životní cyklus telefonu v mé péči musel udělat asi 3x, telefon funguje prvních 7 dní tak, jak si od něj představujete. Kontakty se načítají nejpozději za vteřinu, seznam posledních volání taktéž a aplikace na smsku vám naběhne taky řekněme do té vteřiny.

- Po týdnu čekáte na načtení kontaktů tak 15 vteřin, po zapnutí telefonu je to klidně i 45 vteřin i více. Když Vám nabíhají SMS, tak se Vám prvně zobrazí jen telefonní čísla, než si to lízne z paměti telefonu jmenné kontakty což je za příštích 30 vteřin, když jste na mobil moc rychlí, a to tak že ťuknete prstem příliš brzy na něco, mobil to zkrátka nezvládne a buď Vám aplikace spadne úplně, v tom lepším případě si otevřete smsku kterou jste nechtěli, protože mobil nestihl zareagovat na to, že jste chtěli sjet prstem dolů. (ne, uživatelem to není, věřte mi).

- po měsíci používání vám kontakty naběhnou když dobře tak do minuty, zhasnutí displeje a následné uzamknutí si musíte přenastavit aspoň na 3 minuty. Protože než Vám naběhnou zprávy, zhasne Vám displej. Po opětovném rozsvícení musíte zadat heslo a dostat se opět do aplikace, která tou dobou už buď naběhla, nebo spadla. (Já ale chtěl psát smsku před těmi třemi minutami, kdy už bych ji měl i na staré nokii 3310 napsanou, zkontrolovanou a 3x odeslanou).

- S podporou aplikací je to trošku lepší než na předchozím lowendovém samsungu, po měsíci používání jste rádi, že Vám naběhnou aspoň ty jízdní řády.

- focení panoramatických fotek je úplně na …!!!! Slušně řeknu, že je to k NIČEMU! Jenom si tím zkazíte všechny fotky, protože mobil Vás nijak moc nehlídá, při sešívání fotek, potom co něco vyfotíte, tak to sešívá déle než předpokládáte a výsledek Vás stejně zklame, protože vyfotíte 2x zábradlí o metr posunuté, takže na fotce pak vidíte 2x zábradlí, 2x nějaké dráty, 2x nějaký sloup, když fotíte hory, tak to zkrátka nenavazuje. U konkurenčních značek už obvykle panoramatické fotky fungují, tady NE!

- je to sice jen defaultní aplikace, ale první co jsem s ní udělal bylo, že jsem ji vyhodil co nejdál to šlo! Baterka Vám prostě odmítne svítit potom, co Vám klesně baterka tuším pod 15 nebo 9%. Za to vzkazuji autorům tohoto HTCčka, ať si laskavě narvou mobil někam a přitom zakukají!

- občas se mobil vypne, nebo restartuje. Zhavarování nějaké aplikace je na denním pořádku.

- Jediné k čemu mi telefon ke konci svého životního cyklu byl, bylo používání wifi tetheringu. Kdy jsem měl na mobilu simkartu s 3G internetem, přes wifi jsem si nasdílel internet do druhého telefonu, na kterém se dalo i pracovat. V okamžiku kdy jsem tohle udělal, tak jsem co 12 hodin musel nabíjet mobil.

- Nejkritičtější asi bylo, když jsem si zabouchl klíče, potřeboval jsem vytočit číslo člověka, který měl druhé klíče, abychom se nějak našli a já si pro ně mohl zajít, jenže jsem nebyl schopen ani po 7 MINUTÁCH čekání vytočit jeho číslo, protože aplikace s kontakty mi nabíhala nesmyslně dlouho.To byla pro mě poslední kapka, kdy máte chuť vyhodit telefon do nejbližší popelnice, jenže pak si uvědomíte, že byste stejné utrpení způsobili někomu, kdo by ten telefon našel a myslel si, že na tom strašně získal. Před těmi 7 minutami, co jsem telefon vypnul a zapnul, jsem čekal ještě 4 minuty, protože jsem si naivně myslel, že vypnutí a zapnutí mobilu by mohlo něco zlepšit.

- Poslední dny už začínal být telefon zase hrozně pomalý, takže jsem opět uvažoval nad vytažením kontaktů, smsek, poznámek a opětovným, posledním formátem, Pak jsem si stáhnul aplikačku zadarmo, která měla jméno defraggler pro, ovšem ji už nemohu najít v google play storu. Ta mi vcelku pomohla a zvedla optimismus, ovšem dočasně. Stejně jsem mobil nakonec sformátoval.

No a dnes mám velmi dobrý pocit z toho, že už tu leží na stole, bez aktivní simkarty a mobil mi dělá radost tím, že ho už NEpoužívám.

Takže pokud Vám takové HTCčko upadlo na zem a vy jste se drželi za hlavu “tolik peněz stál a je rozbitej!”, tak věřte, že za tento mobil, bych nikdy nikomu nezaplatil ani korunu, kdybych věděl, jaké utrpení mě s ním čeká, když ho budu používat.

Pro hatery: Je možné, že je na trhu spousta speciálních romek pro tohle HTCčko, je taky možné, že mám štěstí jen na nepovedený kus a taky je fakt, že je to jednojádro, ale píšu tu teď hlavně z pohledu běžného uživatele, který si koupí mobil, neplánuje telefon rootovat, flashovat a najednou se dostane do situace, kdy je jeho telefon defakto nepoužitelný. Tak těmto uživatelům je taková zpětná recenze určena.

Závěrem, věřím, že HTC dokáže udělat i kvalitní telefony, věřím, že nějaké HTC se čtyřjádrem za 10 tisíc může být kvalitní telefon. Tento mobil mě ale přesvědčil o tom, že značka HTC se nestarala o to, jestli mobil, který by byl i dílensky dobře opracován, bude taky nějakým způsobem použitelný co do výkonu, optimalizace a odezvy.

b7ee466ba1a0f617240244b3cc8c29af[1]

poznámka: To že moje hodnocení je zcela oprávněné koresponduje s těmito hodnoceními samotnými uživateli.

Move/rename přes ssh/scp?

Včera jsem to řešil. Nemáte čas, takže potřebujete vybavit, aby se něco hned překopírovalo a potom hned smazalo. Všude návody přes rsync, to je sice fajn, ale já jsem scpčkař.

Řešení je sice úplně debilní, protože když se náhodou něco podělá ale příkaz dopadne bez chybové hlášky, tak dojde ke smazání původní předlohy. Mě to však pomohlo. Přesto Vás varuji, že pokud budete přesouvat přes ssh a nemusíte spěchat, tak dejte prvně překopírovat a smažte to až potom, co jste si fakt jistí, že se vše překopírovalo OK a zvlášť, pokud se jedná o nějaká důležitá data, tak aby jste si klidně udělal MD5 otisk a kontrolovali, jestli je všechno opravdu ťip ťop.

scp  -r /místní/adresář user@server:/vzdálený/adresář/ && rm /místní/adresář/po/dokončení/kopírování

zdroj

Clonujte s clonezillou rozumně!

Kamarádi klonují bit to bit zálohu, zkrátka kompletní bitovou kopii z místa A do místa B. To je ale vcelku nerozumné, protože tím kopírují i prázdné místo a zaplňují tím to plné místo na cílové adrese.

Já proto nepoužívám clonezilla live, ale drbl  Což je disless remote boot in linux.

Pokud by Vám linux nenašel nejnovější síťovou kartu vašeho notebooku či počítače, tak Vám pomůže testing (unstable) verze, protože tam už se nejnovější ovladače obvykle vyskytují standardně.

Já používám i686 tedy 32bitovou verzi pro 32bitové procesory. Přiznám se, že bych rád v diskusích četl, jestli někomu 64bitová clonezilla frčí nějak lépe, nebo jestli má větší propustnost apod… Já kvůli výskytu starých strojů používám tedy i686.

No a k té kompresi, kterou jsem načnul na začátku, tak mrkněte sem. V expert módu to umožňují gzip kompresi. Neřeknu Vám, jestli běhá standardně nebo ne, protože na tom sám teď dělám pokusy. Poznám to podle toho, že zálohuji 500GB disk notebooku do 500GB raid 1 NASu, tak jsem zvědavý, jak to dopadne, logicky to musí mít míň, když je tam pouze 70GB zabraného místa. Jestli se záloha toho pevného disku bude pohybovat kolem 70 až 80 GB, pak bude vše v pořádku, pokud mě to bude nutit zálohu o velikosti oněch 450, nebo 430 GB, tak Vím, že to můžu vyhodit a zkusit zase něco jiného.

V diskusích opět uvítám, když se ozvete, co používáte Vy a jak jste s tím spokojení a případně co Vám tam chybí.

 

 

 

 

Zahoďte phpmyadmin, použijte raději adminer

Bezpečnost, ta bezpečnost. Phpmyadmin je děravý jak ementál a já se začínám pomalu ale jistě obávat bezpečnosti svých serverů, používajících phpmyadmina. Samozřejmě když budete mít debilně zabezpečený webserver, tak vám nepomůže ani adminer, ale co kdyby byla šance, že by adminer mohl být přispěním k lepší bezpečnosti?

 

mrkněte sem a rozjeďme kdyžtak diskusi pod článkem.

eth0: ERROR while getting interface flags: No such device (Debian Wheezy /Ubuntu 12.04 LTS)

Tento problém se Vám může stát kdykoliv instalujete debian nebo ubuntu bez připojené internetové přípojky k počítači/serveru a během instalace nedojde k nastavení síťového rozhraní, nebo zkrátka systém najde ovladač, ale rozhraní neidentifikuje jako eth0 nebo eth1 apod…

řešení:

ifconfig -a

to vám vypíše úplně všechny i zakázaná rozhraní a jako dnes jsem si všiml, že počítač si nedal eth0 ale p5p1 tak pak stačí:

ifconfig p5p1 up
dhclient

//spustíte a uvidíte jeslti si to lízne.
Případně editnete /etc/network/interfaces kde bude kromě lo rozhraní taky navíc:

auto p5p1

(nebo to co vám to vypsalo navíc z ifconfig -a)

iface p5p1 inet dhcp

nebo iface p5p1 inet static a dál doplníte pod to addresu, masku, gateway, klidně dns-servers a hotovo.

Pro nastartování už stačí jen:

/etc/init.d/networking restart

Jak se bránit Dos a Ddos útokům?

Na windowsím serveru jste pravděpodobně v pr**** jako Baťa s dřevákama bez nějaké kvalitní IPSky. Na linuxím serveru by Vám mohlo pomoci tohle.

Děkuji španělským kolegům za vcelku užitečné rady, protože oni museli řešit to, co já řešit nemusel. Do včerejšího večera. Vždycky když došlo k nějakému DoS útoku, řešil jsem to přes ISP, který si to bloknul u sebe, aby se mu nezahlcovala linka. Začíná mi docházet, že nějaká standardní ochrana před Dos a Ddos by měla být standardní výbavou naprosto každého i obyčejného domácího serveru a jak se postupně firmám podařilo protlačit po antivirech i firewall mezi uživatele, časem, nebo možná jednou dorazí k firewallům, antivirům i ochrany proti Dos a Ddos.

Windows nabídnou formátovat disk a ve vlastnostech to píše RAW ?

Tak to máte asi v háji první sektory disku, kde se nachází informace o souborovém systému. Neztrácejte hlavu, pokud disk necvaká, jenom to všude nabízí sformátovat, tak postupujte dle následujícího zdroje.

zdroj

Kamarádovi jsem tento týden opravoval takto “vadný” disk, už to vypadalo špatně, ale podařilo se a já nakonec poradím následující 3 věci:

1) Nenechávejte NIKDE disk zformátovat.

2) Stáhněte si parted magic, vypalte na cd nebo vytvořte bootovatelnou flashku a nechte to nabootovat na počítači, který můžete nechat 2 nebo 3 dny běžet v kuse, anižby se vypnul.

3) Vykašlete se na quick search a postupujte v návodu rovnou k deeper search, který je jistější.

Enjoy

Automatizovaný BASH script na FTP mazání / automatized BASH script for FTP deletion of files

 

Tentokrát si projedeme jednoduchý skript, který má ovšem za úkol MAZAT!

 

Takže si vytvořme skript s názvem del.sh příkazem

 

touch del.sh

a potom do něj vložme:

#!/bin/sh
#del equanta.RDP //pokud chceme smazat konkrétní soubor
#REMOTEPATH="/Documents\ and\ Settings/All\ Users/Plocha/"
LOCALDIR=/root/nejakyadresar/
REMOTESERVER=$1
REMOTEPATH="/Documents\ and\ Settings/<NEJAKYVASUZIVATEL>/Plocha/"
LOGIN=adminProVasFTPServer
PASSWORD=nejakevasehesloVasehoUzivatele
cd $LOCALDIR
ftp -n $REMOTESERVER <<INPUT_END
quote user $LOGIN
quote pass $PASSWORD
cd $REMOTEPATH
prompt off
#del soubor.pripona //pokud chceme smazat konkrétní soubor
mdelete VzdalenyAdresar/*
rmdir VzdalenyAdresar/
exit
INPUT_END

Skript udělal to, že se připojil na vzdálený server, který uvedeme v parametru, potom smaže obsah adresáře s názvem VzdalenyAdresar a potom smaže i ten samotný adresář VzdalenyAdresar a odpojí se.

 

Pro zautomatizování v případě, že máte třeba XY stanic:

Vytvořme soubor automatizuj_mazani.sh

touch automatizuj_mazani.sh
chmod 750 automatizuj_mazani.sh
#!/bin/bash
for i in {220..227}
do
 ./del.sh 192.168.1.$i
done
for i in {241..253}
do
 ./del.sh 192.168.1.$i
done

 

 

 

 

 

 

 

 

Automatizovaný bash skript na FTP kopírování / Automatized bash script for FTP copy

Pokud na linuxu nemáte ftp nainstalován tak dejte:

apt-get install ftp -y

Dnes si ukážeme jednoduchý bash script, který něco uploadne na vzdálený server. Druhý skript je už jen nádstavba pro uvedený první skript, který vše zautomatizuje jak si budete představovat.

skript pojmenujeme upnito.sh

dejme na něj

chmod 751 upnito.sh

spouštíme ho přes:

./upnito.sh 192.168.1.2

(to znamená název skriptu a parametr s ipadresou pro cílový server, cokoliv potřebujete dál, tak to nastavíte přímo ve skriptu).

 

#!/bin/sh
# This UNIX shell script FTPs all the files in the input directory to a remote directory
# It uses a UNIX Shell "hear document" to read the commands to the FTP program from the shell file
# You have to use the -n option to the FTP command to disable the prompting for the password
# the quote in front of the ftp user and pass are also necessary to disable reading from stdin
# the prompt must be turned off for the multi-put to not prompt the user
#REMOTEPATH="/Documents\ and\ Settings/All\ Users/Plocha/"
LOCALDIR=/root/adresar_odkud_uploadujeme/
REMOTESERVER=$1
REMOTEPATH="/Documents\ and\ Settings/All\ Users/Nabídka\ Start/Programy/"
LOGIN=admin->username pro ftp server který běží na vzdálené straně
PASSWORD=nejakeVaseHesloKFTPServeruNaWindows
cd $LOCALDIR
ftp -n $REMOTESERVER <<INPUT_END
quote user $LOGIN
quote pass $PASSWORD
cd $REMOTEPATH
binary
prompt off
mkdir NovyAdresar
cd NovyAdresar
mput *.*
exit
INPUT_END

Druhý skript nám zautomatizuje kopírování na více stanic:

vytvořme

touch automatizace.sh
#!/bin/bash
for i in {220..227}
do
 ./upnito.sh 192.168.1.$i
done
#Pokud máte v síti třeba 2 rozsahy tak:
for i in {241..253}
do
 ./upnito.sh 192.168.1.$i
done

 

Po spuštění se skript automatizace.sh  ./automatizace.sh postará o to, aby se všechny soubory v cestě ”

root/adresar_odkud_uploadujeme/

nakopíroval do všech počítačů s IP adresou 192.168.1.220 – 227 a počítače 192.168.1.241 až 253 každý soubor ve výše uvedeném adresáři. Cokoliv si tam teda nahrajete, tak se to tam dostane.

 

Pokud kopírujete na windowsácké servery, tak nejdůležitější, aby Vám po překopírování fungovaly .exe soubory je příkaz binary ve skriptu upnito.sh.

Jak jste si mohli všimnout anglického textu, který jsem tam nechal, tak skript jsem sosnul někde z nějakého fora a přizpůsobil dle svých potřeb. Nebyl však dokonalý, předtím kvůli absenci příkazu binary nebyl schopen na windowsácké stanice kopírovat .exe soubory tak aby byly spustitelné a tento skript to přesně dělá a funguje.

Je to fakt jednoduché, já věřím, že to nějakému začátečníkovi určitě pomůže, pokud potřebuje kopírovat na třeba 50 stejných klientských stanic, kde si předtím třeba naházel nějaký filezilla ftp server.

 

Zdroj1 Zdroj2 Zdroj3 Zdroj4 Zdroj5

Jak nakupovat na aukru a čeho se vyvarovat

 

po nějakých 200 aukcích a 0 negativních a 0 neutrálních hodnocení už se považuji, za ostříleného aukráka, který Ví, na co si má dát pozor. A rozhodl jsem se Vás trošku s tím seznámit.

Aukro je úžasný portál, kde můžete poskládat počítač za 40% jeho kupní ceny, je to jediný portál v česku, kde když koupíte něco za korunu, tak tu korunu fakt zaplatíte, ikdyby to měla být plasmová televize za 50 tisíc. Stejně tak je to shop, kde když Vás někdo podvede, a vy nejste schopni dokázat, že Vás podvedl, nemáte šanci na náhradu. Tam kde lze věřit systému aukra, že Vás vyplatí automaticky, když se objeví nějaký problém, tak to platí většinou jen u eshopů.

Zní to až příliš dobře? Opatrně!

Pokud se objeví na aukru příliš dobrá nabídka, než aby to byla pravda, neříkám, abyste nepřihazovali, jen si prostě počkejte. Jednou se mi stalo, že obchodnice dala na aukro 15 procesorů Athlon II X4 640 za nějakých 850 korun. Co myslíte že se stalo? Koukal jsem na to a nezdálo se mi to. Měla asi jen 8 pozitivních hodnocení a najednou prodává 15 procesorů za tak nízkou hodnotu? No to si pište, že než aukce skončila, tak už se tam začaly hromadit asi 3 negativní komentáře a já se pak poplácával po rameni, jak je dobře, že jsem si prostě jen počkal. Ne každý na aukru, kdo něco prodává je podvodník, naopak bych si troufl říct, že u kohokoliv cokoliv koupíte a má 0 negativních a 0 neutrálních komentářů, nebo třeba 60 a víc komentářů bez negativních komentů, tak se na toho člověka obvykle můžete spolehnout. VŽDY! Opakuji VŽDY jednejte s každým slušně, protože ON/ONA je ten, kdo Vás defakto může vystrnadit z důvěryhodného aukra mezi nedůvěryhodné neschopné lidi, kteří mají spoustu negativních komentářů. I já razím cestu, že než abych někomu poškodil pověst, raději mu nedám komentář žádný a to stejné očekávám od toho druhého. Vždycky se snažte dbát na rozumné domluvě, kdy nějak odejdou z jednacího stolu obě strany nějak spokojeny.

Jednejte slušně, s nikým se zbytečně nehádejte, jednejte rozumně, hledejte východisko pro Vás oba, funguje to!

Stalo se mi třeba, že jsem koupil bluetooth sluchátka a přišlo mi sluchátko s vadným připínákem na ucho, vlastně z úplně jiného modelu, takže sluchátko nedrželo. Hmm problém, řeknete si a dali byste možná negativní hodnocení. Já obchodníkovi zavolal a předpokládal jsem, že se to prostě může stát a že při jeho počtu objednávek naprosto chápu, že se občas něco takového stane. Ubezpečil jsem ho, že se nezlobím, ale že bych se rád dohodnul na tom, že ikdybych mu to posílal zpátky, tak se to kvůli ceně poštovného nevyplatí, takže bych to 2x přeplatil. On mi dal za pravdu a navrhl jsem mu, že si koupím ještě jedny s tím, že mi prostě nebude účtovat poštovné. Co jsem získal? Měl jsem to ještě levněji, než kdybych mu to posílal zpátky a on to pak posílal zpátky mě, nebo vracet peníze, když poštovné bylo dražší.  A on měl jistotu, že jednal s někým, kdo s ním jednal slušně, s kým se dalo dohodnout a tak to má vypadat. Dali jsme si pozitivní komentáře. Mohl jsem toho člověka poslat do háje, ale já si prostě někde nechám dotisknout na 3D tiskárně chybějící dílek a mám defakto funkční sluchátko.

Podle čeho poznat, že si mám dát pozor?

Lidé často v popisech aukce defakto vyzradí, že zboží je nefunkční, nebo Vám defakto pod nos napíšou, proč byste se měli právě jeho aukci vyhnout obloukem. Uvedu hned několik příkladů:

“Nevím, jestli funguje” = vsaďte se, že je to nefunkční, jenom se Vám snažím dát záminku.

“Nemám jak vyzkoušet, prodávám od korunky, bez záruky” nebo “Nemám jak vyzkoušet” – taky ruce pryč. Kdyby ten člověk měl opravdu zájem zboží prodat, tak si to nechá někým vyzkoušet, nebo se někoho poptá, jak si ověřit, že to co prodává je vadné nebo ne.

“Od korunky, bez záruky” – tak tady taky bacha. Riskujte jen tehdy, pokud jste ochotni zboží koupit i za cenu, že Vám dojde jen nefunkční kus za cenu materiálu, nebo pokud se jedná fakt o zboží pod cenu 250 korun, kdy Vás vyhozené peníze ještě nemrzí.

“Občas blbne” – no tak to si pište, že Vám bude zboží blbnout pořád.

“Stav viz foto” – neříkám nekupujte, ale říkám “buďte HODNĚ opatrní!” a raději to neriskujte, pokud se nechcete spálit. V nějaké podobné aukci jsem v minulosti koupil router a na fotce nebylo tak patrné, že je v háji trafo od toho routeru. No a při snaze to reklamovat mi prodejce řekl – “smůla no, stav prostě viz foto, měl jste se dívat pořádně.” Ten člověk díky tomu prodal krám, který by nikdo jinak nekoupil, kdyby tam jasně uvedl “vadné trafo”. Gratuluji. Bylo to ale pár korun, tak jsem to neřešil a trafo si sehnal funkční za korunu z jiné aukce jen za cenu poštovného.

Obchodník má méně než 100 pozitivních hodnocení a negativní komentáře mladší 30 dní – buďte opatrní a před přihozením/nákupem si pročtěte jeho reakce.

“Kamarád mi to dal, ať to tu prodám.” – není to tak vždy, ale často se stává, že se někdo chce zbavit nefunkčního krámu, nebo něčeho, co se brzy rozsype. Samozřejmě občas je to jen o tom, že jeden už je schopný prodejce, druhý s aukrem neumí, tak se dohodnou že to nahodí na jeho aukro účet. Pokud má prodejce JENOM pozitivní hodnocení, nemá negativní, tak klidně nakupujte. Pokud má už nějaké negativní hodnocení, buďte trošku obezřetní a pokud má třeba méně než 95% pozitivních komentářů, tak si už dejte hodně velkého majzla.

Pokud s Vámi jednají lidé slušně, jednejte s nimi slušně. Pokud se k Vám lidi chovají neslušně, chovejte se k nim taky slušně, protože kdyby člověk dělal problémy, hodíte to na podporu na aukru a dostal by varování, nebo by mu mohli klidně zrušit účet. Vy máte klid, že jste byli slušní a naopak ten člověk se nachytal do své vlastní sítě, že se k Vám choval neslušně, nebo nečestně.

Aukro podpora zmůže hodně, ale zase neumí zázraky. Stalo se mi, že jsem koupil za 3200 kaček procesor a po uvedené aukci jsem udělal rozhodnutí, že už nikdy nekoupím nic od nikoho, kdo má méně než 10 pozitivních hodnocení a jakmile uvidím, že člověk má méně než 50 hodnocení a má třeba jen jediný negativní komentář, tak ikdyby jeho nabídka byla sebelepší, výhodnější, tak do toho nejdu, protože vím, že bych s tím měl jen problémy.

Vybalování zboží si natáčejte VŽDY NA KAMERU! Hodně Vám to ulehčí život!

Procesor mi totiž přišel s 5 ohnutými piny. Udělal jsem fotky, poslal to na podporu aukra, říkal jsem si, tak mi přece dají za pravdu a ejhle, nedali. Proč? No protože jednoduše z fotek nebylo dokazatelné, že to co přišlo, přišlo v takovém stavu, v jakém to bylo zabaleno. Od té doby si jakoukoliv zásilku, která mi přijde přes aukro, nebo jakýkoliv dopis naprosto až paranoidně natáčím na kameru. A uvedu hned 1 aukci, ve které mi to zachránilo kůži a předchozí příklad slouží k tomu, jak snadné by bylo dokázat mou pravdu, když bych ji měl. Samozřejmě aukro mi za pravdu nedalo. Tohle však mělo ještě dobrou dohru. Piny se mi podařilo narovnat, protože jsem vyčerpal všechny možnosti, jak a za kým zajít. Policie by případ odložila, soud by se vlekl léta a technika stárne, občanskoprávním sporům nevěřím, ačkoliv jsem slyšel, že se řeší rychle. Takže jsem se rozhodl jednat na vlastní pěst. Nejenže se mi tedy podařilo procesor opravit, ale taky jsem zjistil, že má vadný paměťový řadič. Prostě když dáte do počítače 4 operační paměti, počítač neprojde POST. Od toho člověka jsem si alespoň vyjednal záručák, vyřídil záručák a dal jsem ho na reklamaci. Tam mi řekli, že už se procesor nevyrábí, ale že mi klidně vyplatí celou jeho původní kupní hodnotu, která byla o 1500 korun vyšší, než za kolik jsem to koupil na aukru. Zadostiučinění? Ano a chutnalo skvěle. ;-) Přitom stačilo mít kameru, abych dokázal svoji nevinu ve snaze dokázat, že to ten člověk špatně zabalil.

Přišla mi základní deska, natáčím to a najednou si všimnu, že má totálně rozlámaný bok. Kdybych neměl kameru, nemám to jak dokázat, díky tomu, že jsem to měl na kameře, hned volám obchodníkovi a říkám “Dobrý den, dneska mi přišla zásilka s tou základní deskou, mám ale vcelku problém, ta deska je na boku hodně rozlámaná, jako kdyby spadla z hodně velké výšky na beton, mám i natáčené vybalování, takže mám důkaz, že to fakt není způsobené mnou. Chcete abych Vám ten záznam poslal?” A obchodník už mi automaticky odpověděl, že v pohodě, že to vymění a vyměnil, protože já jsem mohl bezpečně dokázat, že problém nebyl způsoben na mé straně. Měl bych mu dát negativní komentář? Naopak! Nejenže jsem mu dal pozitivní komentář, ale taky jsem si od toho prodejce koupil ještě další zboží, protože jsem věděl, že je to čestný obchodník, jakých by mělo být na aukru více.

Kdykoliv se objeví problém, tak jsem v pohodě, protože vše natáčím na kameru. Natočím si aktuální čas někde na 2 zařízeních nezávisle na sobě, třeba notebook a moje hodinky. Ukážu na obrazu od koho je zásilka, kdy jsem ji vyzvedl, jak dlouho třeba byla vytažena doma v teple, než se ohřála (i takové blbosti mohou mít vliv jestli jste s tím zacházeli dobře) a po otevření balíku mám prostě jasno, jestli za 14 dní záznam smažu, nebo jestli mám skvělého pomocníka, který mi pomůže získat peníze za vadné zboží zpět.

Dobře si čtěte popisky na aukru! Když tam má prodejce uvedeno “čtěte stránku o mně!” tak si ji fakt přečtěte, protože často tam frajeři uvádí takové ty informace, které by se ve “slušné” firmě uváděly dvoumilimetrovým písmem někde kam oko nevidí. Tady už fakt záleží na konkrétním obchodníkovi, co si tam uvede.

Pozor na počet dní doručení!

Někteří obchodníci prostě jen překupují nabídky ze serverů dealextreme.com nebo aliepress.com a uvádí tam třeba 60 dní, než zboží dorazí. Prostě to nemůžete mít těm lidem za zlé, proto je dobré si to fakt přečíst, proklikat, špatně koupíte jen jednou. Rozmyslet si to můžete 10x předtím, volba je na Vás.

Pozor na cenu poštovného!

Často se mi stávalo u levnějšího zboží pod 200 korun, že prodejce prodával věc za 40 korun ale poštovné si dal 200 korun, což samozřejmě nedává smysl, ale občas se někdo nachytá. Takže ho aukro vypisovalo v seznamu aukcí na prvním místě. Takže ten kdo uvádí cenu zboží poctivě a poctivě taky cenu poštovného potom není indexován tak jak by být indexován spravedlivě měl. Výpis však lze vypisovat i dle ceny s poštovným a pak už to hezky vidíte. Samozřejmě u nějaké těžké ledničky předpokládejte ceny okolo 500 až 750 korun za poštovné, protože to třeba standardní pošta odmítá poslat kvůli nadměrné velikosti, váze a ceně pojistnému v zásilce.

Osobní předání

Tak tady si dejte velkého majzla, pakliže má obchodník negativní komentáře. Vždycky chtějte telefon/mobil na obchodníka, může se stát, že je ve městě dopravní zácpa, že Vás nebo obchodníka naopak něco zdrží, to se může stát, proto fakt chtějte komunikovat přes mobil/sms, zkrátka jakkoliv to jde, kde toho člověka zastihnete v případě že se opozdíte vy, nebo obchodník. Pokud by si vyptával větší cenu na místě, tak to musí mít uvedeno v aukci, že mu tím defakto uhradíte náklady za cestu třeba lístek na MHD za 25 korun (příklad). Když se zpozdíte, omluvte se a poděkujte tomu člověku, že na Vás v tom mrazu čekal a že mu určitě dáte pozitivní hodnocení. Ačkoliv ten člověk by Vám mohl dát negáč, dali byste negáč někomu, kdo Vám už předtím řekne, že moc děkuje, omluví se a slíbí Vám pozitivní hodnocení? To je slušné jednání a ten člověk to neprodává aby se toho slepě zbavil stylem “hurá, někoho jsem podvedl!”, ale naopak ten člověk předpokládá, že jeho věc bude sloužit někomu dobře dál, když nemůže sloužit z nějakého důvodu jemu tak jak by si on představoval. Už strávil spoustu času nahozením to na aukro, focením, sháněním popisků, vymýšlením co by tam napsal, sledováním možná každého dne po večerech své aukce, jestli někdo nepřihodil a moc by toho obchodníka mrzelo, kdyby si to ten člověk nevyzvedl.

Někteří obchodníci jsou tak ochotní s tím třeba cestou kolem Vás, vám to tam složit přímo před Vašima dveřma. Mějte nachystané třeba nějaké kafe, moc tomu člověku poděkujte. Jasně, nemuseli byste nic nikomu dát, ale ten člověk vážil svůj vlastní benzín, vy jste tu stovku nebo dvě za poštovné sice ušetřili, ale ten člověk si přece zaslouží, abyste mu dali alespoň nějakou symbolickou odměnu. Stejně tak toho člověka podpoříte, že v příští aukci to někomu zase cestou zaveze, pokud bude mít cestu.

V práci už není, bude doma?

I to se stává, předával jsem si s člověkem grafickou kartu za slušnou cenu. Prostě jsem to nestihl k němu do práce, tak mi řekl kde v Brně bydlí a já tam k němu zajel. Všechno v pohodě, dobře jsme pokecali.

Buďte schopní se dohodnout

Ikdyž Vám něco třeba připadne drahé, nikdo Vás nemůže persekuovat za to, když přes aukrovský odkaz “dotaz na předmět” napíšete Vaši nabídku. Třeba stylem – ” Dobrý den, líbí se mi Vaše nabídka. Myslíte, že byste mi mohl nabídnout slevu kdybych si vzal rovnou 2 kusy? Jaká by byla sleva za 5 kusů?”  Jasně, kdo by bral 2 nebo 5 kusů stejného zboží, ale nepřemýšleli jste nad Vašimi přáteli? Obchodník má 0 negativních a 0 neutrálních odpovědí, desítky a stovky pozitivních komentářů. Pokud jste to pochopili, pak už uvažujete jako správný aukrák. Myslíte na své přátele, kterým můžete udělat radost dobrou cenou, podělíte se spolu na poštovném a oni díky Vám získají něco, co by je stálo mnohem víc.

Ikdyž Vám někdo napíše negativní email

reagujte tak, jako kdyby Vám napsal pozitivně. Často lidé píšou email v rozhořčení, cpou do toho hodně emoce. Když odepíšete klidnou vlažnou odpověď, můžete být často překvapeni, jak se chování prodejce v příštím emailu změní.  Ikdyby Vás ten člověk naštval, můžete mu alespoň poděkovat za zkušenost s ním. Uvedu to taky příklad:

“To je Váš problém! Vyřešte si to jak chcete! Já na Vás kašlu!”.

Vaše ideální odpověď:

“Dobrý den,

vaše předchozí odpověď mě sice nenadchla, i přesto Však věřím, že se nějak dohodneme a že to nebudeme muset řešit přes podporu aukra, která by nám v tomto případě z velké pravděpodobnosti dala za pravdu, co vy na to?”

Nebojte se toho, zkušenost možná sice bolí, ale cvičení dělá mistra

Časem Vám už to ani nepřijde a Vy už budete brát nakupování na aukru tak, jako kdybyste šli nakoupit do nejbližšího obchodu. Tenhle článek píšu nejen proto, abych shrnul své zhruba pětileté zkušenosti s aukrem, kdy jsem se mnohokrát spálil, ale taky abych ukázal a poradil všem okolo, co mohou dělat proto, aby se náhodou nespálili. Tady musím hodně pochválit podporu aukra, protože řekněme v 90% problémů mi fakt pomohli a jsou vcelku dobrou pákou na nepoctivé prodejce a obchodníčky.

Pokud jste to dočetli až sem, tak jste skvělí a budu rád za nějaké dotazy a komentáře pod článečkem. V případě dobrých dotazů se pokusím doplnit buď v příštím článečku nebo doplním přímo do tohoto.

Přeji Vám hodně štěstí, dobrých nákupů a úspěchů na aukru.

 

Fat32 to ntfs – konverze fat32 na ntfs?

Taky tomu sám neveřím, dostal se mi do ruk počítač, kde běžely windows na FAT32…Dostaňte to na ntfs.

Tak jsem se progooglil a došel jsem k následujícímu příkazu:

Start/spustit/cmd a dát enter a potom napsat:

convert.exe c: /fs:ntfs

vysvětlení: convert.exe PísmenoJednotky: /fs:TypSouborovéhoSystému.

Musíte to však udělat když máte odmountovaný systém, ideálně když máte naběhnutý třeba active boot disk (který je v demu free). Na linuxu je to samozřejmě ještě snazší, ale uvažujte logicky. Který linuxák by si špinil disk ntfs nebo nedejbože fat32 a řešil na linuxu konverzi z fat32 do ntfs a zpět?

Jiné jednotky lze dělat přímo za chodu systému když si dáte start/spustit/cmd a dáte enter a napíšete příkaz třeba:

convert.exe d: /fs:ntfs

Enjoy

zdroj

Jak zjistím který disk je který (debian 7.2 wheezy/ ubuntu-server 12.04 LTS)?

Potřebujete zjistit, který disk /dev/sd<cokoliv> je připojen k jakému fyzickému rozhraní abyste při výměně disku neodebrali špatný disk.

K tomu Vám pomůže tento příkaz:

lshw -class disk

Tímto příkazem defakto zjistíte i fyzické pořadí disku na sběrnici, které jinými příkazy třeba ze smartu nezjistíte. (pokud ano, napište v komentářích jak, děkuji)

Musíte mít předtím nainstalován :

apt-get install lshw -y

A příkaz Vám vypíše třeba něco takového:

  *-disk:0
       description: ATA Disk
       product: WDC WD5003ABYX-0
       vendor: Western Digital
       physical id: 0
       bus info: scsi@0:0.0.0
       logical name: /dev/sda
       version: 01.0
       serial: WD-WMAYP2024960
       size: 465GiB (500GB)
       capabilities: partitioned partitioned:dos
       configuration: ansiversion=5 sectorsize=512 signature=40f68219
  *-disk:1
       description: ATA Disk
       product: MB0500EBNCR
       physical id: 1
       bus info: scsi@1:0.0.0
       logical name: /dev/sdb
       version: HPG0
       serial: WMAYP0816268
       size: 465GiB (500GB)
       capabilities: partitioned partitioned:dos
       configuration: ansiversion=5 sectorsize=512 signature=000be881
  *-disk:2
       description: ATA Disk
       product: WDC WD5003ABYX-0
       vendor: Western Digital
       physical id: 2
       bus info: scsi@2:0.0.0
       logical name: /dev/sdc
       version: 01.0
       serial: WD-WMAYP1996687
       size: 465GiB (500GB)
       capabilities: partitioned partitioned:dos
       configuration: ansiversion=5 sectorsize=512 signature=000d05f0
  *-disk:3
       description: ATA Disk
       product: Hitachi HDP72505
       vendor: Hitachi
       physical id: 3
       bus info: scsi@3:0.0.0
       logical name: /dev/sdd
       version: GM4O
       serial: GEA554RJ203A6G
       size: 465GiB (500GB)
       capabilities: partitioned partitioned:dos
       configuration: ansiversion=5 sectorsize=512 signature=000c8bbe

Řádky, které jsou červeně zvýrazněné, znamenají na kterém SATA/SAS/SCSI portu jsou pevné disky fyzicky připojené. A protože mě se teď rozsypal v raidu se spoustou SMART errorů disk:2, /dev/sdc, tak vím, že je připojen na scsi:2:0:0:0. To znamená, že bude připojen k fyzickému portu na SATA číslo 2. Na základních deskách je to obvykle značené, nebo je tam někdy i bíle značená šipečka ukazující, který port je první (ve většině případů nultý). A od něho se propočítáte k tomu který potřebujete odpojit. Takže na většině základních desek najdete, že ten “první disk” má označení 0 a ne 1, tak s tím počítejte, ať neodpojíte disk SCSI 3, ačkoliv disk SCSI 3 je ve skutečnosti čtvrtý disk v pořadí od nuly.

 

Seznam krajů České republiky

Úplně nenávidím, když někde musím vymýšlet checkboxy a sázet to někam do databáze. A protože s vámi právě kódujícími soucítím, vkládám sem seznam krajů v ČR:

Hlavní město Praha
 Středočeský
 Jihočeský
 Plzeňský
 Karlovarský
 Ústecký
 Liberecký
 Královéhradecký
 Pardubický
 Vysočina
 Jihomoravský
 Olomoucký
 Zlínský
 Moravskoslezský

 

Objevila se mi aplikace, kde si nakonci vzpomněli, že když se objeví Slovák, tak jim stačí, že si tam označí v checkboxu Slovensko, že tam kraje prý pro Slovensko nepotřebují. Takže myslete i na Slováky. Slovenské kraje tu vypisovat nebudu, pokud se tu objeví nějaký kamarád ze Slovenska, tak to šoupněte do commentů, zvýšíte mi aspoň SEO webu. ;-)

 

hamachi: /lib/x86_64-linux-gnu/libc.so.6: version `GLIBC_2.14′ not found (required by hamachi)

Pokud Vám nové hamachi na Vašem linuxu píše: “hamachi: /lib/x86_64-linux-gnu/libc.so.6: version `GLIBC_2.14′ not found (required by hamachi)”

Pak vězte, že pokud nechcete řešit nekonečný problém s lib.so.6 na verzi 2.14 a zjišťovat, proč to nefunguje, jednoduše si nainstalujte STARŠÍ verzi hamachi.

https://www.dropbox.com/s/apap6601j1oqek0/logmein-hamachi_2.1.0.86-1_amd64.deb

V mém případě zabrala tato verze, která se chytla ihned napoprvé. Problém se mi vyskytl na Debian Wheezy 7.2.0 AMD64.

Enjoy

Více mysql příkazů v jednom bash skriptu? No problemo

Frajer v dole uvedeném zdroju to hezky vysvětlil. Normálně si to tady na tvrdo  od něj ukradnu a poupravím. Tenhle skript bude easy, v parametru přijme 2 slova a ty použije pro vytvoření 2 databází v MySQL serveru.

#!/bin/bash

prikaz1=”CREATE DATABASE IF NOT EXISTS $1;”

prikaz2=”CREATE DATABASE IF NOT EXISTS $2;”

prikazy=”${prikaz1}${prikaz2}”

mysql -uroot -pnejakeheslo -e “$prikazy”

Hotovo, vložíte si to do skriptu, spustíte a fakt to udělá to co má. Jo za nejakeheslo si dosaďte vaše heslo do MySQL.

V parametru příjmout něco znamená spustím soubor a za ním napíšu 2 slova.

Tedy ./skript.sh pepa franta

A skript mi vytvoří databáze pepa a franta.

Enjoy ;-)

zdroj

Disable dns lookup for MySQL 5.5 or 5.1 server? Zakázat dns pro MySQL server

 

Najděte si ve vašem linuxu (debian wheezy, ubuntu )

/etc/mysql/my.cnf

V něm doplňte pod [mysqld] řádek se “skip-name-resolve”:

[mysqld]

# Skip reverse DNS lookup of clients

skip-name-resolve

Pak už Vám to nebude hlásit, že se nelze dostat z toho a toho doménového jména, protože to bude vždy rozlišovat ip adresy a ne dns. Zlepší to taky dobu odezvy při připojování.

zdroj

W: Possible missing firmware /lib/firmware/rtl_nic/rtl8168d-2.fw for module r8169 na debianu Wheezy

Máte debian wheezy a už Vás to opruzuje při instalaci:

W: Possible missing firmware /lib/firmware/rtl_nic/rtl8168d-2.fw for module r8169
W: Possible missing firmware /lib/firmware/rtl_nic/rtl8168d-1.fw for module r8169

Odkaz ke stažení balíčku zde

Jakmile kliknete na tohle, začne to rovnou stahovat.

To co stahnete bude .deb balíček.

Takže dáte:

dpkg --install názevtohobalíčku_co_se_vám_stáhnul.deb

zdroj zde

Enjoy ;-)

 

Instalace grubu do všech disků v raidu 1, jak na grub multiple install, když máte raid 5 nebo Raid 6? Debian wheezy vs. ubuntu-server 12.04 LTS

Teď budu mluvit hodně z mé zkušenosti. Začnu RAID 5 a RAID6.

Pokud chcete nabootovat z grubu verze 2 na Debianu wheezy (linux kernel 3.2.0) i v případě výpadku zaváděcího disku, kam byl při instalaci instalován grub (třeba /dev/sda), musíte mít první partitionu na všech discích v RAID1 a druhou partitionu teprve v RAID 5 nebo RAID 6. Protože GRUB verze 2 sice údajně má umět bootovat z raid 5, ale já to takhle nikdy nedělal a nikdy mi to taky tak nefungovalo. Grub však umí nabíhat z RAID 1 oddílů a proto pokud máte už teď RAID 5 nebo RAID6, je ideální mít první partition s RAID 1, která je takzvaně jen na nabootování.

 

Pokud jste právě nainstalovali debian wheezy, máte modelovou situaci:

5 x HDD, každý velikost 500GB.

Na každém disku je linux raid partition velikosti 1GB. <- tu použijeme pro RAID 1
Na každém disku je linux raid partition velikosti zbytku disku. <- tu použijeme pro RAID 5 nebo RAID 6 v mém případě.

Tentokrát musím tak trošku vychválit ubuntu-server 12.04.3 LTS, kde když jsem instaloval systém, automaticky se mě to na konci instalace zeptalo na to, jestli chci grub nainstalovat úplně do všech disků. To víte, že jsem to ocenil, samozřejmě bych si to pak mohl udělat příkazem po náběhu, ale není to takhle moudřejší, to adminovi/uživateli nabídnout ještě před koncem instalace?

Takže zatímco na ubuntu-serveru 12.04 LTS doinstalujete a odentrujete si možnost, aby to nainstalovalo grub do všech disků, debian wheezy Vám nabídne nainstalovat grub jen do jednoho z disků, který si vyberete, třeba /dev/sda. Na první pohled se tedy zdá, že je vše ok s jedním velkým rozdílem. Kdy Vám na ubuntu-serveru 12.04 LTS pak v takovém defaultním nastavení disk /dev/sda vypadne, systém stejně naběhne, protože se grub nainstaloval i do jiných disků. U Debianu Wheezy (v době psaní článku Wheezy verze 7.2) tomu tak není a za mě osobně si myslím, že by to tam mohlo být v příštích verzích jako samozřejmost. Když Vám tedy u Debianu Wheezy vypadne disk /dev/sda, nenabootujete.

Proto komukoliv doporučím, aby si hned po instalaci debianu napsal do příkazové řádky:

root@názevstroje:/# dpkg-reconfigure grub-pc

Já to odentroval a až na konci jsem si mohl vybrat, co chci zaškrtnout, tak jsem to zaškrtnul a byl klid. Grub si to krásně nainstaloval a hotovo.

Miluji tyto CLI průvodce, které to za mě hezky vyřeší, jak za největšího neumětela, protože jsem s tím předtím bojoval přes Live ubuntu, live Debian a furt jsem psal nesmysly typu root (hd1,0), pak setup (hd1) a kdesi cosi a vypisovalo mi to pořád buď grub error 17 nebo grub error 15 a pořád si to vymýšlelo další a další důvody, proč to prostě nemůže udělat. Tenhle jeden jednoduchej příkaz to krásně vyřešil za mě a mé trápení tímto končí.

 

Upřímně jsem prohledal prvních několik listů hledání googlu a moc mi google strašně dlouhou dobu nepomáhal a pak už to znáte, snažíte se zkoušet kdejakou blbost, aby to začalo fungovat, tak jak chcete vy a už lozíte i na bugtracker ubuntu, protože jste fakt zoufalí. No a proto tu dnes uvedu bugtracker ubuntu, kde tam právě nějaký frajer uvádí příkaz “dpkg-reconfigure grub-pc” viz link.

Další link a zde návod i s obrázky, jak vypadá instalace debianu, všimněte si hlavně posledního obrázku s tím, kam chcete nainstalovat ten grub.

 

Když se podíváte na tento odkaz tak se to zdá až primitivně jednoduché, jenže tak to bohužel není, protože při výpisu, jak se na stránce dole uvádí jen grub-install /dev/sda atd.. tak mi to vyhazovalo grub error 17. Věřím, že takových zoufalců, jako jsem já se najde opravdu spousty a že Vám tento článek pomůže. Popravdě tento článek píšu vlastně jen kvůli sobě. Za půl roku na to totiž zapomenu a potom to budu googlit znova, až se progooglím ke svému “blogu”. ;-)

A vím, že tohle bych měl uvádět na začátku (proto to uvádím na konec :-) ), ale nedá mi to, a dám sem i link s teorií (spíš obrázkem) o tom, co je to GRUB a jak to vypadá a že ho můžeme pomyslně rozdělit na stage 1 = MBR, stage 1.5 a stage 2, kde ve stage 2 je už /boot/grub a pokud Vám to nenajde stage 2 tak spadnete pravděpodobně do grub rescue, nebo Vám nenaběhne vůbec nic. A to že je to wikina, to si necháme pro sebe, jo? ;-)
No a pokud byste měli komplex z nedostatku informací, tak přiložím ještě tento link, kde se mluví o zavaděčích, neboli bootloaderech obecně.

Enjoy

scp copy more directories / kopírování více adresářů naráz přes scp?

Možná jste řešili problém, jak kopírovat soubory ze stroje na stroj přes příkazovou řádku.

Tady jsou dobré příklady na úvod a seznámení s scp, pokud nevíte o čem je řeč.

Tady je konkrétní příklad ke kopírování více adresářů naráz, protože se Vám může stát, že když se často připojujete na SSH, tak Vás může vzdálená strana zabanovat právě kvůli fail2ban.

Ve zkratce sem vložím tu hlavní myšlenku:

 

scp -r username@vzdalenyserver:"/directory1 /directory2" /vas/lokalni/adresar/kam/to/chcete/nahrat/

Přepínač -r znamená včetně podadresářů. Když máte něco@sever a pak teprve váš lokální tak je to k sobě. A když to otočíte, tak kopírujete od sebe na vzdálený server. Takže je to vždy ODKUD KAM.
Enjoy ;-)

Rozdíl mezi adresářem záloha a zálohy diference between directory /backup and /backups

Dnes jsem pochopil rozdíl v těchto adresářích na serverech! Já vím, já vím, je to totální zanedbatelná hovadina, ale potěší to každého melancholika. ;-)

Do adresáře /zaloha si administrátor (pokud nepoužívá /backup) obvykle sype zálohy udělané pro nějaký aktuální jednorázový úkon. Jedná se o jednorázovou zálohu.

Kdežto do adresáře /zalohy si administrátor (pokud nepoužívá /backups) obvykle nechává sypat zálohy automaticky nějakým skriptem, nebo utilitou.

Ta čeština může být občas užitečná a účelná a to jsem ji tenkrát ve škole fakt nenáviděl. ;-)

ubuntu-server 12.04.3LTS “Unable to authenticate [preauth]“

Nov 3 23:12:18 server sshd[1103]: Server listening on 0.0.0.0 port 22.
Nov 3 23:12:18 server sshd[1103]: Server listening on :: port 22.
Nov 3 23:12:29 server sshd[1105]: Received disconnect from ipadresa: 13: Unable to authenticate [preauth]

 

Tohle se stává i těm nejlepším. ;-) Stává se to tehdy, když se chcete přihlásit na ubuntí server přes RSA certifikát, ale nemáte nastavena práva pro :

/home/nejakyuser/.ssh/authorized_keys na chmod 600 tedy:

chmod 600 /home/nejakyuser/.ssh/authorized_keys

,

chmod 700 /home/nejakyuser/.ssh/

a potom zkontrolujte:

 chown nejakyuser /home/nejakyuser/.ssh/ -R

a

 chgrp nejakyuser /home/nejakyuser/.ssh/ -R

 

Enjoy (v mém případě byl problém v chown a chgrp)

(samozřejmě v /etc/ssh/sshd_config musíte mít nastaveno vše pro podporu RSA klíčů

PubkeyAuthentication yes
RSAAuthentication yes
AuthorizedKeysFile    /etc/ssh/%u/authorized_keys
To s tím sshd_configem uvádím preventivně.

zdroj zdroj2

ionice polopatě!

Už jsem byl z toho magor a měl jsem v tom zmatek, teď to tu uvedu polopatě!

 

ionice -cčíslo -nčíslo -pčísloprocesu

pgrep mysql

příklad: vypíše 3817 a 4061

ionice -c1 -n0 -p3817 znamená, že priorita I/O operace (tedy náročnost na pevný disk) procesu mysql, jehož PID (proces id) jsem zjistil příkazem pgrep mysql, je -n0 hodnota v nejvyšší třídě důležitosti třídy na -c1 tedy 1.místě .

-c1 (nejlepší priorita děj se co děj)

-c2 (best effort – takový poměr cena/výkon)

-c3 idle priorita (nejnižší)

c znamená class. n znamená asi number, tedy číslo v třídě.

naopak

ionice -c3 -n7 -p3817 je nejhorší priorita. -n 7 číslo ve třídě – tedy nejhorší, a c3 je idle priorita.

zpravidla čím menší čísla za c a n tím lepší priorita. Čím větší čísla za c a n tím horší priorita.

ionice -c3 -n7 -pčísloProcesu dejte procesu, který chcete aby běžel fakt na pozadí a ostatní služby ani uživatelé nepoznali nějaký úbytek výkonu. Naopak ionice -c1 -n0 -pčísloProcesu dejte procesu, který chcete aby běžel s naprosto tou nejlepší prioritou pro pevné disky.

 

 

mdadm práce s raidem debian squeeze

 

 

Tímhle příkazem raid odděláte:

 

mdadm --remove /dev/md0

Zdroj.

Tímhle příkazem vyřadíme disk z raidu:

mdadm --fail /dev/md0 /dev/sda1
mdadm --remove /dev/md0 /dev/sda1

Kde za md# kde za # si dosaďte číslo vašeho raidu a /dev/sd## si dosaďte písmenko a číslo vaši partitiony.

Vytváříme raid 5:

mdadm --create /dev/md5 --level=5 --raid-devices=3 /dev/sdb /dev/sdc missing
za sdb a sdc dosaďte Vaše disky.
 Vytváříme raid 1:
mdadm --create /dev/md1 --level=1 --raid-devices=2 /dev/sdb missing
Za sdb dosaďte váš disk

Funguje na debianu squeeze a věřím že i na ubuntu-serveru, ubuntu desktopech.

zdroj

Mountujeme sambu (smb) / cifs na linuxu (lubuntu 13.10, ubuntu 12.04, debian Wheezy)

Na každé distribuci se mountuje samba jinak.

Konkrétně na Lubuntu 13.10 je to:

mount -t cifs //adresa/vzdaleny/adresar /mistni/adresar/na/ktery/to/namapujete -o user=uzivatel

Zeptá se Vás to na heslo:

Password for uzivatel@//server/vzdaleny/adresar:

Po zadání správného hesla ověříte příkazem df -Th, že to je namapované.

Stejný postup na ubuntu. A pokud si nainstalujete pomocí apt-get install cifs-utils i na debianu wheezy, tak je to stejně i tam.

Ověřte si, že jste za roota, když to píšete!

Jiná možnost (otestováno na bootovatelném ubuntu 12.04.3 LTS) :

mount.cifs //ipadresa/sdilenyAdresar /mistniSlozkaVpocitaciPodKterouSeToNamapuje -o user=nejakyUzivatel,pass=NejakeVaseHesloCoJsteSiZvoliliProUzivateleSMBNaCilovemServeru

Tedy příklad:

mount.cifs //192.168.0.1/data /cilova -o user=franta,pass=CoJsteSiZvoliliToMate

 

 

zdroj: http://askubuntu.com/questions/137011/how-to-mount-a-samba-shared-folder-ubuntu-x-ubuntu

zdroj: http://www.yusufhm.info/content/mount-windows-share-ubuntu-command-line

 

 

libxm.so.3 cannot open shared object file Debian squeeze, ubuntu, Mint, Wheezy

Typickej průser, nainstalujete Ansys a po spuštění to hází chybu: “libxm.so.3 cannot open shared object file “.

Řešení:

ověřte si že máte nainstalováno:

libmotif4-dbg – Open Motif – shared libraries
libmotif4 – Open Motif – shared libraries

Takže:

apt-get install libmotif4-dbg libmotif4 -y

Pokud to háže nějakou další přiblblou hlášku, apt-get -f install a potom zopakujete ten příkaz nad tímto řádkem.

 

A pak už stačí jenom:

cp /usr/lib64/libXm.so.4.0.3 /usr/lib64/libXm.so.3


Enjoy ;-) 

Zabezpečení Apache2 serveru na debianu. Jak si zabezpečit apache2?

 

V krátkosti, doporučím tohle. Není možnost jak si absolutně zabezpečit svůj webový server. Nejbezpečnější je prostě žádný webový server nepoužívat, jenže to je blbost. Vnímejte tento článeček spíš jako start k tomu, abyste měli bezpečnější apache oproti defaultu. Do dokonale zabezpečeného apache to má samozřejmě daleko.

Windows Server 2012 Standard aktivace hlásí error 0x8007007B

Řešení je spustit cmd (tlačítko WIN + R)

napsat cmd a dát enter.

 

a do příkazové řádky napsat:

slmgr -ipk xxxxx-xxxxx-xxxxx-xxxxx-xxxxx

Kde xxxxx nahraďte vašim licenčním kódem a dejte enter. Chvilku počkáte a pak vám to vyhodí, že byl licenční kód úspěšně aktivován. Odentrujete a to že je vše ok ověříte /start/nastavení/ovladací panely/centrum akcí/ a tam už Vám to nebude hlásit vypršelý klíč nutný k aktivaci.

 

V mém případě fungovalo. zde zdroj.

Postfix vs. exim4 – chcete to easy? Tak postfix. Živí vás mailové servery? Tak Exim4.

Řeším takhle mailové servery na debianu (squeeze) a narazil jsem na zajímavé drobné rozdíly mezi postfixem a eximem 4.

A stejně je tu nebudu vypichovat, pak by mě nějaký hnidopich vyčítal, že jsem tu neuvedl vše, ale jen to co mi přišlo nejdůležitější.

Dobrý link s errorovými hláškami postfixu. Další užitečný link. Užitečný link jak používat msmtp.(otestováno na debian squeeze). Další užitečný návod (až po smtp-tunnel). Manuálové stránky msmtp (které jsem nakonec ani nepotřeboval, heč!).

 

Asi zůstanu jen u linků, dnes jsem trošku lenoch. Zítra totiž slavím 8 let výročí založení projektu 3server tak jsem myšlenkama někde jinde… :-)

KVM virsh list nic nezobrazí / virsh list doesn’t show anything / virsh freezes

Průser jak mraky…Spustím virt-manager, že se přihlásím a nic…Zasekne se to na connecting… a nic…

Přihlásím se na ssh serveru, dám příkaz

virsh list

a nic se nezobrazuje, dokud nedám CTRL + C tak je konzola zaseknutá a nic mě to dál nepovolí…

 

Po 355 dnech a 20 hodinách provozu debianu squeeze bez restartu jsem udělal rozhodnutí, že dokončím oněch 365 dní a že to dokážu bez restartu. A světe div se, zatím se to daří a překonal jsem další krizovku.

Problém celého řešení byl ten, že /etc/init.d/libvirt-bin restart nepomáhá. Protože to proces neshodí a když dám pgrep libvirt tak to ukazuje stále stejné ID procesu i po /etc/init.d/libvirt-bin restart. Kde tedy může být problém?

kill $(pgrep libvirt) nepomáhá! Proces nejde zabít, ačkoliv jsem root!

Takže řešení na tento problém bylo drsnější, ale efektivnější:

kill -9 $(pgrep libvirt)

Po tomto příkazu jsem shodil libvirt-bin na tvrdo, dále příkazem:

/etc/init.d/libvirt-bin start

nebo

/etc/init.d/libvirt-bin restart

Pak už libvirt naběhne OK a už jde bez problémů ovládat.

Enjoy ;-)

Hromadné přejmenování souborů videí obrázků čehokoliv

Jste na windows a potřebujete přejmenovat stovky souborů během pár vteřin?

Tak nezouejte a použijte na windows windows commander.

Kolega potřeboval přejmenovat spoustu souborů a potřeboval to udělat v něčem, co má na disku. Ideální je, že už tu měl windows commander, kde se to provede velmi snadno:

Označíme všechny soubory které chceme překonvertovat, klikneme nahoře na soubory/přejmenovat více položek v poli přípona si nastavíte třeba .avi nebo .jpeg, nebo co chcete.

zdroj.

Co je Steam OS? Je to jen Linux od Valve software?

Zkráceně?
Je to linux od Valve, který je očesaný na hraní pro herní konzole.

Musím uznat, že tohle je hodně dobrá zpráva. Protože to znamená, že v budoucnu bude možné pohodlnější hraní na linuxu, takže se lidé zbaví závislosti na Microsoftu a tomu fandím.

na začátku toho STEAM OS moc umět nebude, ale v budoucnu bude umět kromě televize, streamovaného videa i prohlížet www stránky, budete na něm hrát jednu hru za druhou a bude to v podstatě operační systém pro jakýkoliv herní počítač nebo konzoli od Valve. Tahle myšlenka se mi líbí. Chci hrát? Tak si přebootuji na steamOS. Chci pracovat, aby mě nebral pracovní OS výkon pro hry a současně aby mě to nelákalo přebootovávat? Tak přebootnu na svůj pracovní linux. Hodně dobrý nápad.

A to je sakra chytré! Vcelku tomu fandím, protože jsem si doposud nevšiml nějakých velkých výhod a taky nejsem jeden z uživatelů, kteří dostali příležitost to testovat.

zdroj s mnoha informacemi

Průhledné pozadí v Gimpu

 

Jak na průhledné pozadí obrázku v Gimpu?

Je to jednoduché, jenom otravně zdlouhavé.

Otevřem obrázek:

1) alpha kanál nastavíme pomocí menu Vrstva/Průhlednost/ Přidat Alpha Kanál.

2)Obrázek/režim/RGB musí být zakliknutý

3)Označíme část obrázku (já klidně označím celý, abych měl průhledné vše, co je třeba bílé. (takže klidně CTRL + A)

4) Vrstva/Průhlednost/Barva do průhlednosti

5)Na Dialogu musíme vybrat barvu, kterou si GIMP usmyslí, jakože je pozadí. V náhledu už bychom občas mohli i vidět jak bude vypadat naše výsledné dílo.

No a je to. Uložit jako .png, upnout na web a je to!

zdroj <- který doporučuji.

Na co si dávat pozor při práci s cronem? Čeho se vyvarovat? Cron neběží? Cron nespouští úlohy?

Dnes jsem odhalil slušnou chybu v jednom cronu, tak se Vám s tím pochlubím a vypíchnu zároveň nejčastější zbytečné chyby.

 

Když voláte skript z cronu, tak si pohlídejte následující:

1)  Sedí mi počet hvězdiček? Maximum hvězdiček může být 5 a tedy každou minutu, každou hodinu, každý den v měsíci, každý měsíc, každý den v týdnu.

3 3 * * * root /root/.cron-scripts/zalohuj.sh

2) Není ideální spouštět některé skripty za roota kvůli bezpečnosti!

3) Sedí mi cesta? Má soubor správná práva pro spouštění?

4) Když už soubor spustím a volám v něm další skript třeba ./dalsi.sh dal jsem si předtím cestu explicitně na cd /cesta/ke/skriptu/kde/se/naleza/prave/spusteny/skript/zalohuj.sh ? Jen kvůli takové hovadině se mi stalo, že se mi to nespustilo. Takže dávejte si na to bacha!

5) Než dáte skript na ostro do praxe, dejte si ho spustit každou minutu, ať víte, že to fakt dělá, co to dělat má. Není nic horšího, než když zjistíte po měsíci, že se někde objevil problém, se kterým jste nepočítali. A ještě horší je docházející místo na disku a nějaké “zálohování”, které jste zkrátka nedotáhli do konce.

6) Buďte schopni dát za svoje bash skripty ruku do ohně! (když už je spouštíte přes cron).

7) Kdybyste nabyli podezření, že je něco divného, zkuste to vypnout a zapnout! [IT crowd]

pomocí: /etc/init.d/cron restart

8) Kdyby to neběželo, tak:

SHELL=/bin/sh

zaměňte za

SHELL=/bin/bash

v /etc/crontab a restartujte cron pomocí: /etc/init.d/cron restart

Enjoy ;-)

 

 

Jak rychle lze nabít peníze na paypal z fio banky? Okamžitě!

Dnes jsem potřeboval dobíjet paypal a  řekl jsem si, že to zkusím z fiobanky.

 

Lognete paypal, dáte Top up / top up account (instantly), přesměruje Vás to už na stránky v češtině. Vyberete si banku, částku a jedete dál, podle pokynů vše vyplníte, lognete do své banky, pošlete prachy na účet, který se tam zobrazuje a než se stihnete zalogovat znovu na paypal, tak už tam peníze máte.

Já to zkoušel z fiobanky a je to super. Bez čekání!

Jak na LVM na linuxu (ubuntu 12.04 LTS za roota/ Debian Wheezy)

Předpokládejme, že už máte vytvořené LVM od instalace:

 

1) vgdisplay

zobrazí něco jako:

– Volume group –
VG Name hostnamestroje
System ID
Format lvm2
Metadata Areas 1
Metadata Sequence No 4
VG Access read/write
VG Status resizable
MAX LV 0
Cur LV 2
Open LV 2
Max PV 0
Cur PV 1
Act PV 1
VG Size 203,71 GiB  //celkovávelikost LVM jednotky/jednotek
PE Size 4,00 MiB
Total PE 52151
Alloc PE / Size 51962 / 202,98 GiB   //kolik je alokováno teď
Free PE / Size 189 / 756,00 MiB //kolik lze ještě přidat
VG UUID aWWxDu-oma6-lot1-M2f6-AsED-hUf7-k1tPn4

zdroj

2) Chceme zvětšit logickou jednotku s názvem “usr” o velikost dalších 2GB.

lvextend -L +2G /dev/volgrp/usr /dev/sda4  //+2G znamená, že chceme k současné velikosti přidat další 2giga za tím už je název jednotky.

Extending logical volume usr to 8.00 GB //vypisuje současnou velikost jednotky usr, tedy 8 gb.
Logical volume usr successfully resized

 

3) Jak snížit velikost současné LVM – zde:

Další užitečný zdroj.

 

 

Rozměry 1U, 2U, 3U, 4U, 5U, 6U a 7U rackmount skříní/case

Taky si nevíte co a jak s rozměry rackmount casen?

Unit Dimension (W x H x D)
1U 19″ x 1.75″ x 17.7″
19″ x 1.75″ x 19.7″
19″ x 1.75″ x 21.5″
2U 19″ x 3.5″ x 17.7″
19″ x 3.5″ x 20.9″
19″ x 3.5″ x 24″
3U 17.1″ x 5.1″ x 25.5″
4U 19″ x 7″ x 17.8″
19″ x 7″ x 26.4″
5U 19″ x 8.34″ x 19.67″
19.1″ x 8.75″ x 26.4″
6U 19″ x 10.5″ x 19.5″
7U 17″ x 12.2″ x 19.8″

zdroj

LDAP Debian Squeeze jak na to?

Co mi hodně pomohlo byl tento link:

https://wiki.debian.org/LDAP/PAM

Ale protože je LDAP kapitola sama pro sebe, budu tento příspěvek asi ještě doplňovat.

Další užitečné odkazy:

http://ldots.org/ldap/   <- různé užitečné info ohledně pam.d

http://mindref.blogspot.cz/2010/12/debian-openldap-ssl-tls-encryption.html   <- jak rozběhat LDAP na portu 636 a ozkoušet si, že funguje!

http://www.howtoforge.com/debian-squeeze-ldap-server-with-openldap-and-phpldapadmin  <- tady bych začal, kdybych nevěděl kde začít.